Lidové kroje

Kyjovský krojKyjovský kroj
Kyjovský kroj
Kroj z PodlužíKroj z Podluží
Kroj z Podluží
Kroj z PodlužíKroj z Podluží
Kroj z Podluží
Hanácký kroj z Vyškova,  foto Jiří JandaHanácký kroj z Vyškova,  foto Jiří Janda
Hanácký kroj z Vyškova, foto Jiří Janda

Tradiční oděvy jižní Moravy - kroje

 

Každá oblast měla v minulosti své typické tradiční oděvy. Na jejich rozmanitost měly největší vliv faktory sociální, geografické, symbolické a obřadní, které se vyskytovaly v dané oblasti; určující byl rovněž účel a příležitost, k nimž byl oděv oblékán. Oděvy pro pracovní den se lišily od krojů svátečních a jejich provedení a součásti na první pohled prozradily pozorovateli, zda se jedná o děvče svobodné, o vdanou ženu, nebo jede-li svatba. V krojových typech se neprojevovaly sociální rozdíly a kroj nepodléhal módě tak jako dnešní oblečení. V řadě míst se zejména slavnostní kroje zachovaly dodnes a dědí se z generace na generaci. A tak je i dnes můžete vidět v mnoha podobách při různých výročních slavnostech a folklorních festivalech. Kroje z okolí Kyjova je po předchozí domluvě možné poznat také netradičním způsobem – předvedou je stárci se stárkami na Bukovanském mlýně (www.bukovansky-mlyn.cz). Do tohoto velikého bohatství lze nahlédnout i v muzejních sbírkách (viz kapitola Skanzeny a muzea).

Krojů a jejich typů je velké množství a odlišnosti mohou být i na relativně malém území značné. Například pro mužský kroj v severní kyjovské oblasti jsou typické jelenicové žluté kalhoty sahající pod kolena, doplněné košilí s širokými rukávy staženými manžetami, na kterou se pak obléká černá vesta s vyšitou vlnou na zádech. Naproti tomu muži na jižním Kyjovsku nosí tmavomodré soukenné nohavice, košili s otevřenými rukávy a kordulku (vestičku) z rozličných materiálů, stuh, krepinek (drobná barevná sklíčka) a prýmků (okrasné lemování).

K nejvíce zachovaným krojům patří kroje slovácké, zejména horňácké. Jejich podobu můžeme obdivovat například při Horňáckých slavnostech ve Velké nad Veličkou (viz kapitola Folklorní festivaly).

Mužský kroj z této obce se skládá z košile s pestrým vyšitím na přednici, soukenná kordulka (vestička) je vykrojena do tvaru písmene O. Původní bílé huněné nohavice (ze silné vlněné látky) vystřídaly modré a černé soukenné, zdobené šňůrováním, krpce (tradiční obuv) nahradily vysoké holínky. Ženy nosí spodní rubáč (spodní sukně) přesahující délkou sukni, jenž má v horní části vetkávané barevné pruhy (horňácká činovať, viz kapitola Lidová řemesla). Malé rukávce (halenka) jsou zdobeny bohatě vyšívaným límcem

lemovaným paličkovanou krajkou. Nejstarší typ kordulky má podobu soukenného kabátku vepředu vybíhajícího do dvou špic. Dodnes zachovaný typ dvouzástěrového oděvu se skládá ze zadní vrapované sukně v přírodní barvě nebo barvené šafránem a přední zástěry z plátěného tisku. Na hlavu se uvazuje šatka nebo turecký šátek. Na nohou se nosí čižmy (boty). Při festivalu „Podluží v písni a tanci“ v Tvrdonicích (viz kapitola Folklorní festivaly) obléká chasa (mládež) slavnostní podlužácké kroje. Mužská košile z jemného plátna má na rukávech bohatou bílou výšivkou, u rozparku červenou rostlinnou výšivkou. Slavnostní pokrývkou hlavy je klobouk „guláč“ bez stříšky, pošitý šmukem (ozdoba) a zdobený voničkou (umělá květina) a kosírkem (ozdobným perem). Vysoké čižmy s výšivkou jsou vpředu vykrojeny a mají dlouhé střapce. Ženy oblékají rukávce s menšími baňatými rukávy, v nadloktí jsou nařasené tacle (krajkové, vyšívané zdobení rukávu) s bílou výšivkou a krajkou. Tato výzdoba se opakuje na límci kolem krku a na bílé zástěře. Široké sukně jsou z brokátu (hedvábná látka protkaná kovovým vláknem), vždy doplněné několika spodnicemi. Kordulka je krátká, od krku splývají až k lemu sukně malované mašle. Sváteční pokrývkou hlavy svobodné dívky jsou rožky – čepec z tvrdého papíru potažený červenou látkou, který je nahoře opatřen naskládanou malovanou stuhou, jejíž konce splývají vzadu na sukni. Černé boty jsou hustě vrapené (skládané) po celé délce lýtka.

Pokud navštívíte hody ve Velkých Pavlovicích (viz kapitola Kalendář výročních slavností), určitě se tam setkáte s místní chasou oblečenou do slavnostního kroje, který nese označení hanácko-slovácký jižní. Muži bývají oblečeni do košile z jemného plátna se širokými rukávy, sváteční kordulka (vestička) je černá nebo tmavě modrá a je lemována barevným suknem, vyšita barevnou vlnou a posázena hustě seřazenými kulatými žlutými knoflíčky. Klobouky jsou zdobeny šmuky (ozdoby) a u svobodných mužů dlouhými kosírky (ozdobnými pery). Ženský kroj se skládá ze širokých vyšívaných rukávců (halenka), v nadloktí jsou rukávce zavazovány pentlemi. Sukně bývají široké, nařasené a dlouhé až do půli lýtek, pod nimi se nosí pět 

až deset naškrobených bílých spodniček. Na sukni se nosí fěrtochy (zástěrky) bez ozdob lemované černou krajkou. Stárky mají na hlavách „kotůč“, což je věnec s pentlemi zdobený květy a zrcadélky; ostatní ženy si vážou červeno-černé turecké šátky. V dnešní době kroj doplňují šněrovací střevíce s lakovanou ozdobou.

Brno bylo sídlem textilního průmyslu, proto kroje v tomto regionu (dělí se na východní a západní) byly šity z továrních textilií. Při návštěvě Císařských hodů v Tuřanech lze vidět slavnostní tuřanský kroj. Dívky nosí širokou brokátovou sukni (hedvábná látka protkaná kovovým vláknem) nejčastěji tyrkysové barvy, zdobenou bílým květinovým vzorem. Přes sukni se obléká hedvábná zástěra, pod sukní se nosí čtyři nebo pět spodniček. Na nohou mají dívky bílé punčochy a zavřené střevíce. Pod tmavou kordulkou (vestičkou) zdobenou bílou, růžovou a bledě modrou barvou, se nosí škrobené a kulmované rukávce s výšivkou, stažené v nadloktí. Kolem krku a přes hruď se váže šátek s třásněmi, hlavu pokrývá vídeňský šátek červené barvy. Muži nosí klobouk s květinovou výzdobou, vyšívanou košili, tmavomodrou vestu hustě osazenou zlatými knoflíky a na nohou mají holínky. Stárci nosí pod vestou „šráky“ (šle)  zdobené krajkou a korálky.

Kroj na Podhorácku je v dnešní době k vidění jen ve stylizované podobě, především u příležitosti hodů. Základem tradičního oděvu bylo podomácku vyráběné lněné plátno a také vlněné tkaniny. Vliv na podobu krojů mělo konzervativnější Horácko i městský oděv brněnský. Kanafasové sukně bývaly tkané do pruhů příčných i svislých, sváteční byly hedvábné. Podpíraly je bílé naškrobené spodničky, na sukni se nosila bílá vyšívaná nebo hedvábná zástěra. Košile měly krátké rukávy, u krku měly krejzlík. Tmavá kordulka (vestička) ustoupila bavlněným jupkám (lehký kabátek) a kacabajkám (kabátek do nepříznivého počasí) z hedvábí nebo sametu. Do kabátků s velkým kulatým výstřihem, tzv. „špenzrů“, se vkládal jemný, trojúhelníkový vyšívaný šátek „půlka“. Tradiční svrchní oděv žen, pokrývky hlavy a přehozy, zůstával pro svou funkčnost užíván po dlouhá léta, zatímco mužský kroj ustoupil dříve. Muži měli sváteční košile z jemného plátna, soukenné tmavomodré nebo černé kalhoty, sedláci pak světlé kožené kalhoty pod kolena a vysoké boty. Soukennou vestu lemovaly po obou stranách ozdobné knoflíčky, důležitost dodával dlouhý kabát se šosy nebo kožich. Kolem krku muži nosívali šátek, na hlavě plstěný klobouk. Doplňkem byla často hůlka.

V okolí Vyškova, v jihozápadním cípu Hané, se můžete setkat především o tradičních hodech s krojem, v němž je vidět bohatství tohoto úrodného kraje. Muži oblékají sněhobílé plátěné košile, vesty z barevného sukna a žluté koženky sahající pod kolena, mužnost jim dodávají vysoké boty a černý klobouk. Ženy nosí dlouhé šustivé různobarevné sukně, široké zástěry převázané vyšívanou stuhou, brokátové či aksamitové kordulky (vestičky), bílé rukávce (halenky) s bohatým límcem a na hlavě „turecký“ šátek upravený do složitých úvazů. Na nohou nosí střevíce.

Kroje na Znojemsku prakticky zanikly a o tom, jak vypadaly, není mnoho informací. Výjimkou jsou kroje ve starém Šaldorfu.

 

12.5.2010 Hanácká beseda vydala Vyškovu rekord

VYŠKOV NA MORAVĚ – Nový rekord v počtu osob, které tančící současně na jednom místě Hanáckou besedu, vytvořilo 7. května v podvečer na Masarykově náměstí ve Vyškově 267 osob v krojích při starodávném kultivovaném pohybu. více

26.5.2010 Kyjovsko reprezentovalo na 3. německé dětské a mládežnické krojové slavnosti v Müllheimu

Müllheim in Markgräflerland (Německo, Baden-Württenberg) Jan Kuča
Ve dnech 21. - 24. května 2010 se uskutečnil celoněmecký folklorní festival dětí a mládeže v Müllheimu na jihu spolkové země Bádensko- Württenbersko. Z Česka se ho zúčastnily Dětský národopisný soubor  Kyjovánek z Kyjova, Slovácký krúžek Svatobořice-Mistřín a Cimbálová muzika Cangla z Hovoran. více

19.8.2010 Rekonstrukce ženského kroje z Lipova

Na letošní 32. celostátní přehlídce Středoškolské odborné činnosti v Chrudimi získala Martina Mikesková ze Střední odborné školy oděvní ve Strážnici titul laureáta a druhé místo v oboru 15 (Teorie kultury, umění a umělecké tvorby) , do kterého přihláila svoji práci nazvanou Rekonstrukce starého ženského lipovského kroje, s kterou zvítězila v rámci SOČ v Jihomoravském kraji. více

Velické hody s přehlídkou sborůso, 23.10.2010 000-000
4.5.2010 Výstava krojů z Čech, Moravy a Slezska

V novém městském centru Prahy 20 - na Chvalské tvrzi byla dnes zahájena výstava Lidové kroje z Čech, Moravy a Slezska a zárovn expozice Česká republika - folklorní velmoc v srdci Evropy. V úvodu zahajovacího programu vystoupila kastelánka zámku Jaroslava Schmidtová, předseda FoS ČR Zdeněk Pšenica pak připomenul, že putovní výstava o rozvoji folkloru u nás se setkává se zájmem návštěvníků i v zahraničí. Konání obou výstav v Chvalském zámku uvítal starosta Městské části Praha 20 Ivan Liška. více

Doporučujeme

Kalendárium